Jdi na obsah Jdi na menu
 


Není nad šťastné manželství
 
Moje žena a já, chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace. Nejdřív si dáme nějaký aperitiv a potom obvykle místní specialitu. Přitom si užíváme příjemné společnosti. Ona chodí v úterý, já v pátek. Máme oddělené ložnice. Její je v Brně, moje je v Praze. Beru svou ženu všude. Ona však vždycky najde cestu zpátky. Když jsem se ženy zeptal, kam by chtěla jít na výročí naší svatby, řekla, že někam kde dlouho nebyla. Tak jsem ji navrhl kuchyň. Vždycky se držíme za ruce. Kdybych ji pustil, šla by nakupovat. Má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu, elektrickou troubu, elektrickou myčku nádobí. Jednou povídá: „Všude spousta elektrických vymožeností a já si přitom nemám kde sednout.“ Tak jsem ji navrhl, že jí koupím elektrické křeslo. Žena řekla, že ji zlobí auto. Prý má vodu v karburátoru. Vzal jsem tašku s nářadím a zeptal se, kde je auto. Odpověděla, že v rybníce. Nechala si dát v salonu krásy pleťovou masku z piešťanského bahna. Dva dny vypadala skvěle. Pak bahno opadalo. Ráno běžela za popelářem a volala: „Stihla bych ještě odvoz?“ Popelář se vyklonil z okénka a řekl: „Ale jo, naskočte si!“ Podle statistik je manželství jednoznačně hlavní příčinou rozvodu. Nemluvil jsem se svou ženou dva měsíce. Nechtěl jsem ji přerušovat. Poslední hádku jsem zavinil já. Když se mě žena zeptala, co je v televizi, odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach.