Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekZámek ČERVENÁ ŘEČICE se nachází 12 km severně od města Pelhřimov. V současnosti je tento objekt pro veřejnost nepřístupný, vzhled a stav zámku je velmi neutěšený a pravděpodobně už jen zázrak může tuto renesanční památku zachránit. Podrobnosti o současném stavu v oblasti záchrany této památky můžete nalézt mimo jiné na stránkách www.slámování.cz.

Vznik tvrze, která stála na místě dnešního renesančního zámku v Červené Řečici, se datuje až do raného středověku. Zámecká budova včetně okolních lesů a polností patřila s výjimkou období husitských válek a doby pobělohorské (cca 200 let) pražskému arcibiskupství. Za arcibiskupaObrazek Arnošta z Pardubic byla tvrz označována jako hrad, který byl sídlem purkrabího a dalších hospodářských úředníků, kteří spravovali celé panství. Do světských rukou přešlo řečické panství ještě před začátkem husitské revoluce v r. 1415, když arcibiskup Konrád z Vechty prodal celé panství Jankovi z Chotěmic. Husitství poměry na Řečici zcela změnilo. Janek z Chotěmic odešel jako katolík do vyhnanství a řečický hrad pravděpodobně v r. 1422 husité dobili. Na řečickém hradě husitský hejtman Mikuláš Sokol z Lamberka sjednal mír s hlavním představitelem katolické strany Oldřichem z Rožmberka. V r. 1436 vrátil císař Zikmund řečické panství opět Jankovi z Chotěmic, ale již o rok později Obrazekpatřilo Trčkům z Lípy. Po smrti Mikuláše Trčky se Řečice dostala do majetku krále Ladislava, který ji podstoupil pánům z Ústí. Tím se Řečice dostala do dědičného držení pánů ze Stráže, kteří nechali řečický hrad opravit. Michal  ze Stráže se ale přidal na stranu nepřátel krále Jiřího z Poděbrad a řečický hrad se stal východiskem loupeživých výprav do okolních panství, která byla věrna králi. Petr Břekovec z Ostromeče, pán na Kamenici a Loutkově, ObrazekŘečici dobyl r. 1467, avšak r. 1474 ji prodal Trčkům z Lípy, kteří rozhodnutím zemského soudu r. 1480 ji musili vrátit potomkům pánů ze Stráže. Tak se Řečice dostala do majetku Jana ze Šelmberka, sňatkem spřízněného s tímto rodem. V roce 1497 ji však prodal Albrechtovi z Leskovce a jeho bratrancům. Jejich potomci zde vládli celé století a vybudovali renesanční sídlo. K největšímu rozmachu řečického panství a hradu došlo za Šebestiána Leskovce. Patřily k němu hrad, 2 městečka, 2 dvory a 31 vsí. Šebestián Leskovec dal přestavět hrad na renesanční zámek V roce 1560 Obrazekbyl dokončen nový palác (křídlo s věží), do první poloviny 60.let 16 století lze klást i výstavbu dalších částí a pravděpodobně i partií, které svými lunetovými římsami s bohatým figurálním sgrafitem patří k nejlepším ukázkám české renesance. Koncem 16. století byla Řečice v majetku pánů z Říčan. Jan z Říčan byl po Bílé hoře usvědčen z účasti na stavovském povstání z l. 1618 - 1620 a velká část Obrazekjeho majetku byla konfiskována. Červenou Řečici postoupil císař Ferdinand II. V r. 1623 pražskému arcibiskupovi Arnoštu Harrachovi. Jeho nástupci vlastnili Řečici až do r.1948. Arcibiskup Harrach (1623 - 1667) pobýval na řečickém zámku často, protože zde hledal útulek v době třicetileté války. Další arcibiskupové - kromě Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka (1623 - 1667), který dal zámek opravit - se Řečici nikdo příliš nevěnoval, panstvo zajíždělo na Řečici, Obrazekpřípadně se svými hosty, pouze v letních měsících. Proto objekt chátral. Poslední úpravy začaly až za arcibiskupa Františka Kordače (1919 - 1931) a byly dokončeny v r. 1937 za jeho nástupce, Karla Kašpara (1931 až 1941). V roce 1948 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a od té doby sloužil k různým účelům a chátral. Poslední pokus o opravy byl učiněn v 70.letech.

Text jsem sestavil z různých zdrojů na internetu a z dostupných encyklopedií a knih o českých hradech a zámcích.

 

Náhledy fotografií ze složky Zámek Červená Řečice