Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zákon druhý - O vědeckém bádání
 
Výsledek vědeckého bádání nenahrazuje nesprávnou teorii tou správnou, ale nahrazuje nesprávnou teorii jinou teorií, která je nesprávná jiným způsobem.
Komentář
Zjednodušeně by se dalo říci, že vědecký spor o princip vlastně vždycky končí přetahováním se o slovíčka. Přesto musíme objektivně konstatovat, že novodobá věda si dokáže poradit i s těmi nejsložitějšími problémy, jako je např. klonování ovcí či umělá inteligence.
Zůstává však bezradně stát před těmi nejtriviálnějšími problémy, které člověku ztrpčují život a znepokojují jeho spánek.
Jen namátkou si připomeňme problém, jak zavřít ústa tchýni, anebo jak uživit z učitelského platu rodinu v případě, že člověk není Ježíš a neumí dělat zázraky.
Prostě, věda má vůči lidstvu dluh větší, než je sekera notorika v pohostinství čtvrté cenové skupiny.
Proto dnes světové velmoci vynakládají nekřesťanské peníze ne na vývoj dokonalejší bomby, ale na nalezení odpovědí na následující otázky:
Jestliže se člověk vyvinul z opice, jak to, že opice stále ještě existují?
Jestliže je vesmír všude kolem nás, a podle vědců se neustále rozpíná, kam se vlastně rozpíná?
Jestliže rychlost světla je 300 000 km/s, jakou rychlost má tma?
Jestliže je dnes venku nula stupňů, a podle předpovědi má být zítra dvakrát studeněji než dnes, kolik stupňů bude zítra?
Jestliže se světlo šíří rychleji než zvuk, dá se tím vysvětlit to, že někteří lidé vypadají moudře jen tehdy, dokud nepromluví.
Někdo považuje tyto otázky za kardinální, jiný za nesmysly, nad nimiž nemá smysl si lámat hlavu. Jednoduše, věda to vůbec nemá lehké.
Dnes nikdo přesně neví, co potřebuje, a jen málokdo ví, co nepotřebuje. A co je ještě horší, na světě existují i věci, o kterých se vlastně nedá nic dovědět – zejména ne to, na co vlastně jsou. Přesto ale všichni chtějí, aby to věda vyřešila.
Ale co je to vlastně věda?
Sice neradí, ale přece jen musíme přiznat, že věda, to jsou vědátoři. Bohužel, přes všechny zázraky, kterými nás věda obdarovala a které způsobily, že na začátku třetího tisíciletí jsme tam, kde jsme, nepodařilo se jí zbavit se vědátora. Je to napohled svému okolí neškodný tvor, pobíhající sem tam v bílém plášti.
Všeobecně jde o tvora, který je z vývoje věcí zmatený ještě víc než obyčejný smrtelník, ale na rozdíl od něho je pevně přesvědčen, že ten chaos má hlubší příčiny, o nichž však nic ani netuší. Jeho snem je odhalit příčiny tohoto zmatku a jeho naplnění věnuje všechen svůj čas i síly.
Když po vyčerpání svých sil odejde z tohoto světa, zůstane po něm ještě větší zmatek, než panoval před začátkem jeho bádání.
Encyklopedia Britanica pod heslem vědátor uvádí tuto definici:
„Vědátor je tvor, který má za sebou už všechny omyly, jichž je možné se dopustit v určité úzké oblasti.“
Tím se jen potvrzuje základní zákon o vědeckém bádání, který si nebere servítky a říká, že – ale to až příště.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář