Jdi na obsah Jdi na menu
 


O městě Třeboň jsem se asi prvně dozvěděl někdy na základce ve vlastivědě. K prvnímu setkání pak letmo došlo okolo roku 1979, kdy jsem městem projížděl cestou na nebo z vojenského opušťáku neb jsem sloužil v Českých Budějovicích. Teprve až po roce 1993 jsem se tam ocitl díky psům. Jezdili jsme sem na výcvikové tábory briardů. Obrazek
Z té doby pochází i úsměvná historka mající vztah k Schwarzenberské hrobce. Seděli jsme na zahrádce hospůdky (je tam stále) poblíž hrobky, když zastavil autobus se zájezdem důchodců, kteří se postupně soukali ven. Jedna stará paní se obrátila na průvodce s otázkou, co je ještě čeká. Průvodce odtušil: „Paní Hrubá, teď už vás čeká jenom hrobka.“
Město se v té době pozvolna probouzelo z minulorežimové letargie. Náměstí zdaleka nevypadalo tak dobře jako dnes, podloubí nebylo v té době kolem celého náměstí (k obnově došlo, myslím, kolem roku 1999), ale přesto se mi tu líbilo. Delší dobu jsem pak ve městě nebyl, jen jsme vždycky jen tak prolítli po jeho okraji, až teď na začátku adventu jsme při návštěvě přátel udělali krátkou procházku po městě a byl jsem mile překvapen. Pojďme se proto společně projít historií i památkami tohoto města.
 
Historie

ObrazekPočátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy celé území dostal od krále první známý člen rodu Vítkovů – Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Okolo roku 1300 Třeboň údajně již měla městské opevnění. Roku 1341 se označuje jako město a od roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali Rožmberkové. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter, roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří ObrazekViléma a Petra Voka z Rožmberka. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.
Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století.

 
Památky
ObrazekRadnice je nejvýznamnějším objektem na náměstí. Roku 1562 koupila obec dva shořelé domy a nechala je přestavět Jakubem Cornbellem na radnici. S přispěním císaře Ferdinanda III. byla k radnici roku 1638 přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro.
Zámek
ObrazekNeodmyslitelnou součástí Třeboně je renesanční zámek. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožmberka proto nechal přestavět staré budovy na Obrazekrenesanční zámek. Tuto proměnu dokončil Petr Vok prostřednictvím významného architekta Dominika Cometa. Dalšími majiteli byli Švamberkové, kteří ale o majetek přišli po bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství pak patřilo rodině císaře Ferdinanda II., ale o majetek nikdo příliš nepečoval a tak záchranou pro zámek je až přechod do rukou německého rodu Schwarzenbergů, kteří jej získali v roce 1660 a patřil jim až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.
Pivovar
ObrazekPři jižní straně centra města se nachází areál třeboňského pivovaru s honosnými budovami, pocházejícími většinou z druhé poloviny 19. století. Průčelí pivovaru tvoří východní stranu Trocnovského náměstí. V těchto místech nechal Petr Vok z Rožmberka vystavět v letech 1606 – 1608 zbrojnici, která v letech 1699 – 1723 byla přestavěna na panský pivovar. Tak jak rostla poptávka po třeboňskémObrazek pivu, tak jej majitelé opakovaně rozšiřovali do nynější velikosti a podoby.
Mariánský sloup
Vedle kašny stojí barokní Mariánský sloup, který je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Tubera. Roku 1780 byla zhotovena socha Panny Marie, která spočívá na masivním trojbokém podstavci se sochami Obrazeksv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty.
Budějovická brána
Vstup do města střeží mohutné brány. Na západním okraji se prochází Budějovickou branou, postavenou v Obrazekletech 1605 – 1611 podle návrhu Dominika Comety a Jana Lukana. V roce 1819 byla přestavěna.
Hradecká brána
Východní stranu náměstí uzavírá Hradecká brána, Obrazekjejíž jádro pochází z let 1525 – 1527, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění.
Novohradská brána
Vybudována v 1. polovině 16. Obrazekstoletí. Vjezd brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku.
Svinenská brána
Jižní stranu Žižkova náměstí uzavírá Svinenská brána s obloučkovými štíty a sgrafitovou výzdobou severního průčelí. Psaníčkovými sgrafity je pokryta i valená klenba průjezdu.
Schwarzenberská hrobka
O výstavbu této hrobky se zasadila kněžna Eleonora Obrazek(spolu s manželem Janem Adolfem II. Iniciovali přestavbu zámku hluboká do novogotické podoby. Knížecí stavitel F. D.Deworetzský (spolutvůrce přestavby zámku Hluboká) navrhl podle vzoru italského Campa Santa dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Stavby byla zahájena 14. července 1874 a 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a Obrazekhluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.
Bývalý augustiánský klášter
Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Klášter se zařadil k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Rožmberská nadace byla neobyčejně velkorysá, jmění kanonie však rostlo i obratnou hospodářskou politikou a odkazy. Při obnovení konventu v r. 1631 klášter byl jenom filiálkou kláštera v Klosterneuburku u Vídně. Teprve r. 1663 se opět osamostatnil. Zrušení kláštera v roce 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu.
 
 

Náhledy fotografií ze složky Třeboň

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Test, just a testTest, just a test

(Affomefufale, 7. 5. 2017 0:58)