Jdi na obsah Jdi na menu
 


MURPHYHO ZÁKONÍK
hlava druhá
Věčné pravdy
 
Komentář k § 1
¨                  Nic netrvá věčně.
Je to bezpochyby tak. Problém je jen v tom, že těch pár příjemných věcí, které na světě existují, trvá strašně krátce, a ta záplava nepříjemných věcí trvá zase tak pekelně dlouho. Navíc i tady platí princip relativity. Například patnáct minut strávených v čekárně u zubaře hraničí s věčností, zatímco patnáct minut strávených v posteli při milování se zdá být okamžikem.
Anebo jiný příklad.
Rychlost plynutí času se mění podle toho, z které strany se díváte na záchodové dveře – když jste „in“, čas běží rychle – zdá se vám, že si hovíte teprve pár minut, a už vám nějaký idiot bouchá na dveře a křičí, co tam celou hodinu děláte. Když jste tím idiotem přešlapujícím přede dveřmi vy, čas se nekonečně vleče.
A ještě upozornění. To, že nic netrvá věčně, ještě neznamená, že se to nemůže pravidelně opakovat. A když jde o něco zlého, můžete vzít jed na to, že se to zopakuje. Takže rada zní:
Nevyskakujte a nejuchejte radostí, že to skončilo. Mohla by vám chybět pára zrovna tehdy, když to znovu vypukne.
 
Komentář k § 2
                 Příroda fandí skrytým vadám.
Toto snad ani není třeba komentovat, stačí se podívat kolem sebe.
Váš šéf je korunovaný blbec, ale je šéfem.
Vaši sousedé nepoznají ani vybraná slova po b, ale jsou zváni na párty pořádané pro horních deset tisíc.
Váš manželský partner kromě utrácení peněz nic pořádného neumí.
Vaši obchodní partneři do jednoho figurují na seznamu bankrotářů, atd. atd.
To všechno proto, že kolem vás jsou samé nedodělky, které, nebýt přírody a její záliby v nedodělcích, byste už nechali dávno za sebou.
 
Komentář k § 3
                 Zítra bude ještě hůř, než je dnes!
 
To netvrdíme my, to tvrdí starověké nápisy na stěnách jeskyní. Když se však ohlédneme nazpět, musíme připustit, že něco na tom je. Je sice pravda, že pravděpodobnost, že člověka na ulici zašlápne mamut, se rovná téměř nule, ale na druhé straně je také pravda, že pravděpodobnost, že nás srazí nějaký blázen v BMP, se rovná téměř jedné. A zítra ten blázen bude navíc ještě střílet na ulici z kulometu…
Takže co? Jako vždy, nic. Hlavu vzhůru a usmívat se! Vždyť dnes je ještě dobře…
 
Komentář k § 4
                 Mýlit se je lidské, ale výsledek stojí za to.
 
Historie lidstva je od začátku přeplněná omyly:
Omylem Eva v ráji místo za Adamem šla za hadem.
Omylem opice spadla ze stromu na hlavu a stala se člověkem.
Mylně se domníval pan Nobel, když vynalezl dynamit, že tím zabrání válkám.
Mylně doufal člověk, že když se vyškrábe na Měsíc, tak bude lepší, atd.
 
Komentář k § 5
                 Potrefená husa nejvíc kejhá.
Byly doby, kdy potrefená husa kejhala. Ty jsou už ale dávno pryč. Dnes čím výše postavená husa, tím víc cení zuby. Proto je k nejbezpečnější se do hus nestrefovat, a když už nedopatřením nějakou trefíte, vemte radši rychle nohy na ramena. Přijdete tím sice o čest a teplý flek, ale zachráníte si holý život.
 
Komentář k § 6
                 Co se v životě podaří, za chvilku se obrátí naruby.
 
Je všeobecně známé, že pro dítě není nejhorším trestem to, že mu nekoupíte hračku, ale to, že mu ji seberete. Podobně je to i s rodiči. Život jim napřed ukáže ty nejpříjemnější stránky života jen proto, aby jim za chvilku všechno vzal a v tom lepším případě jim nechá aspoň holý zadek. Tady se ukáže rozdíl v nátuře našince, a řekněme takového Američana. Zatímco Američané vymysleli Den díkůvzdání za holý zadek, našinci, od přírody tvorové nevděční, místo toho mají Týden nadávání.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář