Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Jiří Evermod Košetický 
* 06.04.1639 - Vlašim
+ 20.01.1700 - Praha
 
Po studiích v Jihlavě a Praze se živil jako vychovatel ve významných šlechtických rodinách. Roku 1659 vstoupil do premonstrátského řádu a vystudoval bohosloveckou fakultu. V roce 1664 byl vysvěcen na kněze ve Strahovském klášteře. Vedl zde písemnosti a při tom se seznámil s četnými dokumenty a listinami, které opisoval. Asi r. 1669 odešel na venkov, kde působil jako vychovatel, domácí kaplan a duchovní správce. V letech 1684-1690 pobýval v Milevsku. Koncem 90. let 17. stol. se vrátil na Strahov. Je autorem kázání - např. rukopisné "Kázání nedělní v Milevsku", tištěná "Kázání na neděle a svátky celého roku". Zanechal pět objemných rukopisných foliantů, datovaných lety 1680-1698, jejichž jednotlivé díly označoval jako "Quodlibeticum" (uloženy v knihovně na Strahově). Odrážejí politické, společenské a kulturní poměry po Bílé hoře. Mezi nimi jsou zastoupeny i literární skladby veršované, prozaické i dramata (1. díl pochází z roku 1680 a obsahuje vzácné divadelní památky, které by jinak zmizely beze stopy). Pro studium pobělohorské literatury lidové i pololidové plní jeho sborníky svými mnohdy unikátními zápisy funkci jedinečného materiálového zdroje. Je zde zaznamenána i řada písní žákovských a loveckých (číhařských) a několik vzácných písní, včetně první známé veršované žaloby "Píseň sedlákův o jejich těžkostech" a patrně jedné z nejstarších zbojnických písní "Pacholkové na hory". Byl i autorem rukopisné "Strahovské knihy kuchařské", která obsahuje 259 receptů. Nelzneme v ní i recepty na výrobu léků, mastí a podobně. Z jídel jsou nejrozšířenější jídla postní, jen zřídka se objevují masité pokrmy, velkou pozornost věnuje všelijakým druhům moučníků a kaším. V závěru života sepsal několik svazků svých pamětí a připojil k nim recepty na chutné krmičky, podávané v klášterním refektáři.

O Jiřím Evermodovi Košetickém jsem nalezl dvě zmínky, které mají vztah k Havlíčkovu Brodu a okolí. První je v souvislosti s „Komedií o vzkříšení Páně“ (datována 8.4.1656 v Přibyšicích) jejímž autorem je Jindřich Khintzer Přibyslavský (uváděn též jako Khunzer, Kinzl) a byl nejspíše učitelem. Hru věnoval purkmistru a radním Nového Knína (okr.Příbram) jako dar k Zelenému čtvrtku. Text se dochoval díky sběratelskému zájmu Evermoda Jiřího Košetického, který v 70. letech 17. stol. působil poblíž Nového Knína, odkud získal text hry k opisu a poté jej zařadil do svého Quodlibetica. Komedie o vzkříšení Páně představuje pozdní výhonek středověké tradice velikonočních her v druhé polovině 17. stol. Pro tuto dobu je v českých zemích jediným dochovaným dramatickým textem uvedeného typu. Hra byla pravděpodobně provedena před pořízením dochovaného zápisu, zprávy o tom však nejsou známy. Nelze vyloučit, že Jiří Košetický vytvořil novou verzi textu, kterou se mu nepodařilo inscenovat. Dochovaný zápis již nebyl určen k inscenování, ale "výslovně ke čtení jako 'duchovní kratochvíle'". 
Druhá pochází ze sborníku Havlíčkobrodsko č. 20 , kde v pojednání Petra Horáka „Hnát a barokní kostlivci“ na straně 54 je v rámci hledání doby umístění kostry Hnáta na brodskou radnici i následující text. Devatenácté století již nebylo věkem závratných duchovních přesahů. Nedostávalo-li se u lidu pochopení pohanským božstvům, těžko mohlo být přáno sluchu kostlivci, naléhavě vyslovujícímu pravdu, již právě tehdy rodící se epocha slyšet nechce: „Nic jistšího jako smrt, nic nejistšího jako hodina a čas smrti.“64   U vysvětlivky poznámky pak je uvedeno: 64 Evermod Jiří Košetický, Památka při pohrbu nebožky paní Anýžky Šlapatky, u přítomnosti mnoho lidu v chrámě Páně městys Humpolce, založení svatého Mikoláše, v roku 1687… In: Sládek, Vítr jest (pozn. 2), s.182.
 
Použité zdroje:
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář